Traktory Svoboda 
Traktory Svoboda
|
Copyright © 2008 - 2013 |
Svoboda DK (TS) 15
Model Svoboda DK 15 se začal vyrábět po válce, v roce 1945. Tento model, již poslední vyráběná Svoboda, v sobě skrýval to nejlepší ze všech předchozích typů traktorů Svoboda, plus další, na tu dobu velmi pokrokové vybavení. Například náprava byla odpružená, v ní napříč uloženým listovým perem, motor byl přepracovaný z typu DK 12 (shodné některé technické údaje – vrtání, zdvih, objem), ale neměl již odpařovací chlazení. Chlazení probíhalo v chladiči bez nuceného oběhu vody, tzv. termosifonové chlazení. Také již neměl rámovou konstrukci, ale motor s převodovou skříní byl pevně spojen přírubou. Traktor byl také vybaven pohodlným sedadlem pro řidiče, zadními blatníky a celokapotáží. Standartně se na něj také montoval závěs pro přívěs a závěs pro tah polních strojů. Na přání mohl být dodáván s boční žací lištou a elektroinstalací. Jeho výroba zkončila v roce 1949 znárodněním továrny. Tento model byl také velmi oblíben, nejen pro svou jednoduchost a spolehlivost, ale také pro své nízké provozní náklady. V roce 1948, kdy byla továrna znárodněna (viz Historie) byl model DK 15 přejmenován na TS 15 (Traktor Svoboda). Takto se vyráběl až do roku 1949, kdy byla výroba traktorů Svoboda zrušena. Po znárodnění byly detaily traktoru trochu upraveny - tak, aby bylo možno použít některé díly z traktorů Zetor, nebo z osobních automobilů (přední 16" disky ze Škodovek, volant totožný se Zetorem 25,...) Motor byl ležatý vznětový čtyřtaktní, kapalinou chlazený jednoválec s rozvodem OHV. Vačka byla poháněna ozubenými koly, vstřikování probíhalo do vířivé komůrky pod tlakem 11 Mpa. Motor byl ovládán odstředivým regulátorem otáček. Natáčení motoru se dělo klikou, kterou bylo možno upevnit na oba konce klikové hřídele, za pomocí dekomprese a doutnáku. U traktorů vybavených elektroinstalací se místo doutnáku používala žhavící svíčka. Od řemenice s klínovými řemeny, které přenášely hnací sílu od motoru do převodovky, vedl ještě jeden klínový řemínek do rozvodky, která byla připevněna na bloku motoru, a z ní byl otáčivý pohyb přenášen jednak do ventilátoru, který podporoval chladič, a pak také do dynama. Převodová skříň tvořila jeden celek se zadní nápravou. Hnací síla byla z motoru do převodové skříně přenášená pomocí tří klínových řemenů o rozměrech 20/14x1650. Spojka, suchá jednolamelová, byla zabudována v převodové skříni. Traktor měl čtyři rychlosti vpřed (3,2 – 18 km/h) a jednou rychlostí vzad (2,7 km/h). Traktor byl vybaven brzdou ruční, jenž brzdila hřídel, a brzdou nožní, která byla dělená, tudíž se po rozpojení pedálů dalo brzdit každé zadní kolo zvlášť. V základní výbavě byla také uzávěrka diferenciálu. Ta se ovládala pomocí pedálu po řidičově pravé noze. Dále byl traktor vybaven zadní vývodovou hřídelí (540 ot/min), náhonem žací lišty a řemenicí, která byla připevněna na setrvačníku (cca 1200 ot/min). Žací lišta byla příplatková výbava, přidělávala se na pravou stranu traktoru. Je celkem s podivem, že její sundávání, a zvedání do přepravní polohy se mohlo dít hydraulicky (čerpadlo umístěné v zadní části převodové skříně, pod vývodovou hřídelí), nebo ručně. Elektroinstalace byla příplatkovou výbavou. Dynamo bylo, jak je již výše uvedeno, poháněno klínovým řemínkem od motoru. Používaly se buď 6V soustavy Bosch, nebo české PAL. Traktor byl v tomto případě vybaven dvěmi předními světly, koncovými světly a odrazovým sklem. |
